NOVINKY A AKTUÁLNÍ INFORMACE [01-2010]

SPIRIT NA MARSU SE MĚNÍ NA STACIONÁRNÍ SONDU

Společnost NASA oznámila, že její pojízdný robot Spirit na Marsu se definitivně změnil ve stacionární sondu. Marsovskému vozítku s životností několikanásobně delší, než pro kterou bylo stavěno, se stalo osudným zapadnutí do měkkého podloží již před několika měsíci. Po povrchu Marsu najezdil Spirit kilometry po dobu více než pěti let. Potvrdil přítomnost vody a vyfotografoval tisíce velmi kvalitních snímků. NASA podnikla všechno možné, aby průzkumníka, který jako jeden z prvních zaslal na Zemi barevné snímky rudé planety, zachránila. Bohužel bylo však společností oznámeno, že snahy byly marné a pokusy vozítko znovu rozjet definitivně v lednu 2010 končí. Znamená to tedy konec tohoto skvělého Marsovského robota? - Rozhodně NE. Podle představ NASA by mohl Spirit v budoucnosti například lépe pochopit otázky, zda má Mars pevné či roztavené jádro. Jeho robotická ruka bude nyní také podrobněji zkoumat povrch planety a její složení. NASA robota nyní zazimuje, aby mohl pracovat i v budoucnu. Veškerá energie Spiritu dodávaná Sluncem bude převedena do topení, aby zimu přežila citlivá elektronika robota. Doufejme tedy, že se dočkáme i dalších fotografií a vědeckých výsledků v budoucnosti výzkumu Marsu i za pomoci Spiritu.

http://www.nasa.gov/mission_pages/mer/index.html

PHOENIX MARS LANDER

Phoenix byl už šestou sondou NASA, která úspěšně přistála na povrchu Marsu. V něčem ale přeci jen byla první - byla to první sonda, která přistála v polární oblasti Marsu, a její mise po letech dohadů prokázala existenci vody pod povrchem. Na Marsu přistála sonda v květnu 2008 s původním předpokladem plného provozu zhruba tři měsíce. Vědcům ale nakonec poskytovala cenné informace o dva měsíce déle, tedy až do počátku listopadu 2008. Sonda váží ca.350 kg a s roztaženými solárním panely měří přes 5 metrů. Pro přenos dat je klíčová její komunikace s dalšími sondami obíhajícími okolo planety, přes něž se data posílají dále na Zemi. Pro napájení bylo u Phoenixu použito dvou systémů solárních panelů, každý s plochou kolem 3 m2, které zajišťovaly jeho životní funkce. Phoenix byla vědecká laboratoř se širokým spektrem výzkumů po přistání - od složení povrchu až po počasí na povrchu planety. Sonda poslala na Zemi přes 25.000 obrázků a mnoho dat, které ještě nyní čekají stále na svá vyhodnocení. Kromě společnosti NASA se na celém programu podílela i řada dalších vědeckých týmů po celém světě. Sonda vydržela z Marsu posílat data 151 Martských dnů (nebo Solů), poslední komunikace se sondou se povedla začátkem listopadu po přerušeném spojení se sondou na konci října. Poté sonda na věky umlkla v mrazivém Martském polárním podnebí. Sonda dostala řadu ocenění za svá prvenství a dostalo se jí i řádné pocty na konci své životnosti. Obrázky, videa, spousty informací, ale i novinky ze stále probíhajícího výzkumu dat je možné si přečíst přímo na stránkách NASA (anglicky) věnované jen této sondě.

http://phoenix.lpl.arizona.edu/