| SLOŽENÍ PLANETY |
||||||||||||||||
Složení Neptunu je nejspíše velice podobné složení Uranu a planeta je tedy složena převážně z ledu, kamenů s obsahem okolo 15 % vodíku a menšího množství hélia. Vnitřní stavbaPředpokládá se, že oblast jádra zabírá přibližně dvě třetiny poloměru planety a že je složena z kamenného jádra ve středu, ledu a tekutého čpavku s metanem kolem něj. Kamenné jádro je asi složeninou železa, niklu a křemičitých hornin. Hmotnost jádra se odhaduje na 1,2 hmotnosti Země, teploty a tlak se zde pohybují okolo 5130 K, respektive 7 Mbar. Nad tímto velkým jádrem se nachází třetina planety v podobě pláště tvořená nejspíše směsicí horkých plynů vodíku, hélia, vody a metanu, který má na svědomí i charakteristickou modrou barvu pozorovatelnou při pohledu na planetu. Během odrazu světla od planety dochází k tomu, že metan nejvíce rozptyluje modré paprsky a naopak absorbuje červenou část spektra. Předpokládá se, že plášť by mohl dosahovat deseti až patnáctinásobku hmotnosti Země. Měření za pomoci mikrovlnného záření naznačují, že teplota na Neptunu (jako u ostatních planet) roste s hloubkou. Před měřením sondy Voyager 2 se předpokládalo, že teplota Neptunu bude přibližně −228 °C, ale sonda naměřila −218 °C. Tento rozdíl v naměřených hodnotách naznačuje, že Neptun má podobně jako Jupiter a Saturn vnitřní zdroj energie. V plášti, kde se nachází přehřátý plyn, dosahuje teplota rozmezí 1730 až 4730 °C.  Modely naznačují, že by se v hloubce okolo 7000 km mohly nacházet podmínky, které by umožňovaly vznik diamantů z metanu. Vzniklé diamanty by pak spadávaly k jádru planety.Planetární prstence Planeta Neptun má systém planetárních prstenců, které jsou známé jako Neptunovy prstence. Existence prstenců okolo planety byla známa již od 60. let 20. století, ale definitivní potvrzení jejich existence přinesla až sonda Voyager 2, která pomohla objevit 3 prstence okolo Neptunu. Jsou velmi nevýrazné a tenké a podobně jako u Jupiteru a Saturnu jsou značně tmavé. Jejich složení je neznámé. Nejvzdálenější a nejvýznamnější z nich (pojmenován Adams) je zvláštní tím, že tvoří asi tři výraznější oblouky, poblíž kterých je nejvíc hmoty. Tato zhuštění mají i vlastní pojmenování: Volnost, Rovnost a Bratrství. Po prstenci Adams následuje bezejmenný prstenec se stejnou oběžnou drahou jako má Galatea. Za ním je Leverrier se vnějším protažením v podobě Lassella a Arga a na konci se nachází tenký, ale široký prstenec Galle.
Složení atmosféry:
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
